Pizza mádva druhy. Jedním je americká a druhým je italská. My se nyní budeme bavit spíše o té více buchtovité. Jedná se o speciální americký druh pizzy. Její těsto není tak tenké jako je tomu u italské pizzy, a navíc jsou ingredience na ní trošku obráceně. Na americkou pizzu se dávají nejprve rajčata (to mají stejné), pak dáme sýr (a tady se už liší) a nakonec ostatní ingredience. Americká pizza je spíše pizza na plech než přímo do pece. Potřebujeme totiž udržet okraje stále na místě. Italská pizza je spíše uzpůsobená tomu, aby si v peci dělala prakticky co chce. Nemusí ani držet dokonale kulatý tvar. Americká pizza je naopak přesně kulatá. Její tvar bývá většinou udržován nějakou formou na pizzu. Na její přípravu se používá spíše vyšší pizza pec. Není totiž tak moc důležité ji péct co možná nejrychleji. Je spíše nutné, aby se prohřála kompletně.

Tlustější těsto, obracený postup skládání ingrediencí.

Americká pizza má obrácený postup skládání základních ingrediencí. Vždy se začíná nejprve margaritou a pak až se dávají ostatní ingredience. Skladba jejího těsta je také velice neobvyklá. Zde se používá těsto spíše kynuté. Pizza pec je při pečení méně rozpálená a bývá obvykle trochu vyšší, než je tomu u pizzy italské. Je to z toho důvodu, že je nutné, aby se to tlustější těsto opravdu dokonale upeklo. Není možné pizzu dát do opravdu moc rozpálené pece a vytáhnout ji po několika minutách. Pizza sice bude pořádně nafouknutá, ingredience už budou skoro spálené, ale uprostřed bude pizza stále syrová. Proto se hodně doporučuje u tohoto speciálního typu pizzy dbát na teplotu pizza pece. Doba pečení je také mnohem delší, protože je pizza prostě tlustější než ta italská. Chuťově je těsto na americké pizze takové trochu sladší. Nemá nádech mírného vyuzení, a hlavně je měkké a prostě takové buchtovité. Ne nadarmo se americké pizze říká spíše americká buchta. Přes to ji mnozí lidé upřednostňují před pravou italskou pizzou. Pro mě je pravá pizza prostě jenom jedna, a to ta italská.